Historie pašmíny

Pojmenování pašmína vzniklo z perského slova „pasha“, což znamená vlna. Označení kašmír pro kašmírovou vlnu zase vzniklo podle historického území v Asii, které se nazývá Kašmír. Tento himálajský region stále existuje, nachází se tu oku lahodící vrcholky a údolí, o toto území ale neustále bojuje Pákistán a Indie. Podle oficiálních statistik tu denně zemře i 15 lidí.

První písemná zmínka o pašmínách pochází z afgánských textů a pochází pravděpodobně ještě z času před naším letopočtem. Předpokládá se, že na území Nepálu a Kašmíru se vyrábějí pašmíny už tisíce let.

Obyvatelé himálajských oblastí zjistili, že kozy žijící na zdejších náhorních plošinách jsou obdařené velmi unikátní srstí, která jim poskytuje nejlepší izolaci do drsného podnebí. Právě díky ní dokážou bez problémů překonat mrazy, které po část roku někdy dosahují až 40 stupňů pod nulou. Jejich srst začali tedy pečlivě vyčesávat a vznikly první pašmíny.

Kvůli jemnosti kašmíru se jeho vlna nemůže spřádat strojově, ale pouze poctivě ručně. Ruční výroba se sice samozřejmě dochovala dodnes, ale na trhu se vyskytuje velké množství falzifikátů, které se vyrábějí strojově ze syntetických materiálů.

Pašmíny provází velmi bohatá a zajímavá historie. V starověkých civilizacích vždy provázely ty nejmocnější. Úžasné ručně tkané šály z kašmíru si později zamilovalo mnoho králů a císařů. Od té doby provází kašmírové vlákno přezdívka „fiber for kings“, čili „vláko pro krále“. Za zdokonalení zpracování kašmírového vlákna můžeme poděkovat předchůdcům Nepálců. Tam se tyto schopnosti dědí z generace na generaci a v současnosti je výroba kašmírového oblečení jedním z mála zdrojů obživy v chudém Nepálu.

O pašmínách a výrobcích z kašmíru se později dozvěděla i Evropa. Sice se našly již dávno v paláci Julia Caesara, známé však začaly být až koncem 18. Století. Oblíbila si je francouzská královna Marie Antoinetta. Samotného Napoleona nadchly pašmíny svou kvalitou natolik, že je kupoval pro svou lásku Josephine. O kašmíru se hovoří, že má v sobě nehmotnou energii a šíří lásku a pozitivní vibrace. Možná právě proto byl Napoleon úspěšný – s Josephine se vzali.

Evropský trh s pašmínami však roku 1870 zaznamenal kolaps – důvodem byla ekonomická stagnace a možná i změna vkusu Evropanů.

Pašmíny se na výsluní opět dostaly koncem 20. století, od té doby je totiž designéři z Londýna, New Yorku a Paříže začali začleňovat do svých kolekcí. Jejich produkce nadále pokračuje v Nepálu, kde se stále vyrábějí poctivou ruční výrobou.